Jak vybrat kojenecké mléko?

• Forte nebo Extra - díky tomuto mléku se dítě více zasytí, ale nepřejí se a nebude mu špatně.

• Bezlepkové - určené kojencům trpícím intolerancí na gluten neboli lepek. Výrobci nabízí velký výběr s jedinečným složením bez lepku v kombinaci s BIO, obohaceno probiotiky.

• BIO - vyrobené z kvalitního kravského či kozího mléka z přísně kontrolovaných ekologických farem. Mléko plně odpovídá předpisům EU pro BIO kvalitu.

• Anti-Reflux (AR) - ideální pro děti s citlivými bříšky, které často zvracejí. Díky přídavku zahušťovadla zmírní časté „ublinkávání“ nekojených dětí, protože zahuštěním mléka se znesnadní jeho zvracení. Jako zahušťovadlo se používá rýžový nebo bramborový škrob či vláknina karubin. Doporučuje se ale pouze pro děti, které „ublinkávají“ mohutně, a tudíž neprospívají.

• Anticolic (AC) - vhodné pro miminka, která trpí zažívacími potížemi. Hodí se zejména pro překonání období tzv. tříměsíční koliky.

• S colostrem – colostrum je kravské mateřské mléko, které se svým složením a vlastnostmi podobá lidskému mateřskému mléku, dokáže tedy plně nahradit mateřské mléko.

• Se sníženým obsahem laktózy - jde o dietní přípravky pro děti, které trpí dočasnou nebo trvalou nesnášenlivostí laktózy. Tato intolerance se nejčastěji projevuje zažívacími obtížemi, například průjmy, nadýmáním či neprospíváním.

• Hypoantigenní (HA) - význam HA mlék je v jejich podávání dětem z rizikových rodin, které sice samy zdravotní problémy nemají, ale jejichž rodič nebo sourozenec je alergik či atopik. Mají tedy sloužit jako prevence alergií.
  Jde o mléko s částečně naštěpenou (hydrolyzovanou) bílkovinou, která méně zatěžuje trávicí systém děťátka.

• Hypoalergenní - výhradně určené dětem s alergií na bílkovinu kravského mléka (ABKM). Podávají se na doporučení lékaře a pouze dětem s vyšším rizikem vzniku dané alergie. Tento druh mléka svému dítěti bez porady s pediatrem určitě nedávejte. Hypoalergenní mléka se vyrábějí stejně jako běžná kojenecká z mléka kravského. Podstatný rozdíl je ve struktuře bílkovin. Ty jsou zde totiž vysoce naštěpené, takže by je imunitní systém dítěte s ABKM měl snášet.

• Good Night - mléko pro lepší zasycení na noc s označením Good Night či Good Sleep. Obsahuje navíc rýžové nebo kukuřičné vločky, díky nimž je hutnější než běžné kojenecké mléko, ale při stejné energetické hodnotě.

• Vždy postupujte přesně podle návodu, který je uveden na obalu mléka.
• Nikdy nedávejte odměrku navíc na přilepšenou. Dítě by mohlo dostat zácpu nebo bolení bříška.
• Mléko nikdy nepřipravujte dopředu, rychle se kazí. Připravené mléko tedy ihned spotřebujte.
• Na noc nebo na ven si nachystejte termosku s horkou vodou a přesně odměřenou dávku mléka - pro tyto účely existují speciální dávkovače.
• Mléko by mělo být po přípravě spotřebováno maximálně do hodiny. Někteří výrobci sice uvádějí, že takto připravené mléko můžete uskladnit i do chladničky. Nejdéle ale na dobu 48 hodin a jen v případě, že ho vaše dítko už nezačalo pít.
• V průběhu krmení můžete mléko přihřát ve speciálním ohřívači nebo ve vodní lázni. Nikdy ho neohřívejte v mikrovlnce.
• Všechno, co při přípravě použijete (láhev, savičku, dudlík) po každém krmení důkladně umyjte a vysterilizujte.
• Nedopité mléko vždy vylijte.

Teplota připraveného mléka by měla být 37 °C. Před podáním mléka dítěti si kápněte pár kapek na vnitřní stranu zápěstí, mléko byste měli pociťovat jako příjemně teplé, nikoli horké.

Především v prvních měsících života se nedoporučuje vybranou značku kojeneckého mléka měnit, zvláště pokud miminko mléko dobře snáší. Pokud je změna nutná, konzultujte ji vždy s pediatrem a nechte si poradit. Receptury od různých výrobců se mohou mírně lišit, přestože obsahují stejné živiny.

Složení mléka se může lišit i v zastoupení mléčných bílkovin a jejich vzájemného poměru, v úpravě syrovátkové bílkoviny, ale také v kombinaci tuků. Některá mléka také nemusí obsahovat laktózu, tedy mléčný cukr. Všechny tyto odlišnosti ve složení ovlivňují u dětí citlivost zažívání - ne každému miminku tedy bude vyhovovat vše.

Pokud vaše děťátko na jistou značku nereaguje dobře a má problémy s trávením, můžete po poradě s pediatrem zvolit jinou značku nebo typ mléka. Pozor ale na syndrom první lahvičky: pokud vaše miminko novou značku nepřijímá, vytrvejte a nesnažte se střídat mléka ani lahvičky. To, že děťátko nechce pít, nemusí znamenat, že mu nové mléko nechutná. Značí to pouze, že je něco jinak a musí si na novou chuť zvyknout.

Zdravý kojenec a větší novorozenec, i když není kojený, si dokáže regulovat příjem tekutin sám. Denní potřeba se pohybuje okolo 150 ml na 1 kg hmotnosti dítěte. Děti potřebují být krmeny asi po 3 hodinách, ale i tento interval si zdravé miminko reguluje nejlépe samo. Je však potřeba pravidelně kontrolovat jeho hmotnostní přírůstek.

O kontrolu hmotnosti dbá dětský lékař při pravidelných prohlídkách dítěte. Ten také kontroluje ve 14 dnech, 6 týdnech a 3, 4, 6, 8, 10 a 12 měsících vedle hmotnosti i délku dítěte, tedy jeho výškově hmotnostní poměr. Dětskému lékaři by měla maminka sdělit každou informaci, která se týká snášení umělé mléčné výživy. Především jestli dítě vypije dostatečné množství mléka, zda po jídle nezvrací nebo nemá průjem.

Je důležité počítat s vyššími náklady. I běžná kojenecká mléka, ale zejména ta speciální, třeba hypoalergenní, mohou značně zatížit váš rozpočet. Spolu s plenkami představují v prvním období života nejvyšší položku výdajů za vaše miminko. Proto je vhodné porovnat cenu různých výrobců, ale také nakupovat do zásoby nebo využít slev. Hromadná balení často vychází levněji, a vy tak můžete snadno ušetřit.

Obecně se uvádí, že z výživového hlediska je to do 3 let věku dítěte. Ale je to velmi individuální záležitost, některé děti vyžadují umělé mléko i v pozdějším věku.

1. Po krmení lahvičku pečlivě vymyjte teplou vodou se šetrným saponátem. Pečlivě opláchněte i savičku.
2. Lahvičku i savičku dejte na 3–5 minut vyvařit do sterilizátoru. Použití sterilizátoru je pohodlnější, ale pro vyvaření lze samozřejmě použít i kastrol s vodou.
3. Nechte oboje oschnout na čisté podložce přikryté vyvařenou utěrkou.